close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Srpen 2013

Sama samotinka

6. srpna 2013 v 11:21 | Susannach |  Moje kecy
Těšíla jsem se na pět dní volného bytu, když má maminka odcestovala za svou sestřičkou, mou tetou. Ale nakonec to není tak super a ohromující, jak jsem doufala. Nudím se a v tom vedru se mi ani nic dělat nechce, ble. Každopádně jsem se alespoň dozvěděla, že jsem schopna přežít bez ničí pomoci. A tím nemyslím vyjídání zbytků z ledničky a jediné teplé jídlo by byla v obchodě koupená hotovka. :)) Jo, vše má své plus a mínus. Ještě mám čás do čtvrtka procvičit si své kuchařské dovednosti. Doufejme, že se nechválím příliš předčasně.
V pátek se rozjdedu do Ostravy. Sice mám ještě měsíc čas než tam budu muset jet do školy. Přišla mi dárková kartička s 200,- do Ikei, tak to musím využít. :) Nevěděla jsem co si pořídit, ale pak mě to trklo. Viděla jsem tam pěkný a úřinný pořadač na šperky, bižuterku, pásky atd. Jo a ještě si koupím lucerničku. :D Jo jasně, je to pitominka, ale když mně se taaak líbí. :) A bude to pěkná dekorace do pokoje. :)) Jinak si musím pořídit velkou černou tašku do školy. Ta má minulá nepřežila mé běsnění, byla od vietnamců, tak se není čemu divit. Takže, jestli víte o nějaké tašce za rozumnou cenu nebo ve slevě, tak dejte vědět. ;)
Tak se mějte krásně a skládejte básně. Já jdu "vařit" oběd. Nejspíš fazole, ty bych mohla zvládnout bez velké újmy na zdraví.

O ničem

3. srpna 2013 v 0:36 | Susannach |  Moje kecy
Možná bych měla znovu rozjet blog. Nepsala bych informace o knížkách, filmech atd., které stáhnu z netu. A pochybuju, že bych na blog přidávala články každý den nebo alespoň za měsíc. Ale kde jinde sepsat mé přiblblé náladové výkyvy a proslovy věnované lidem, kterým bych to stejně neřekla.
Když jsem byla malá, asi 5 let, dostala jsem od své sestry deníček, do kterého jsem si měla zapisovat co mě napadne. Dle mého blogu je jasné, že deníček je poloprázdný do dnes až na pár popsaných stránek. Sice jsem do něj nezapisovala průběžně ani vše co mě potkalo, ale v průběhu let jsem zjistila, že každé mé "tajemství" (tak pojmenovávám a čísluju každý můj zápis, neptejte se proč, bylo mi 5, když jsem to zavedla a pak mi bylo líto to měnit) vystihlo celou mou tehdejší situaci. Avšak poslední zápis, který jsem sepsala nedávno, nebyl zrovna pozitivní. Vlastně to byla katastrofa. Možná za to může rozbité zrcádko před 5 lety.
Ale svádět na rozbité zrcádko, že jsem právě doma a nezůstala se "bavit" v baru je hloupost. Jakmile člověk něco plánuje nebo se na něco těší, je to předem odsouzené k záhubě. Ale jde jen o mě. Čekala jsem na někoho, kdo by mi vykouzil úsměv na rtech (ach jak poetické), ale ani tohle nevyšlo. Tak jsem dál seděla u stolu a lila do sebe vodku s colou (případné překlepy přisuzujte této kombinaci). Nic nevychází, tak jak chci a když už jsem odhodlaná udělat cokoliv, tak nemám možnost.
Jsem idiot, který je právě vrátil z párty přiliš brzy, což je trochu trapné. Jsem idiot, který v hodně mírném podnapilém stavu píše tento článek, obsahující jen kraviny, které stejně nikdo nebude číst a pokud ano, tak raději rychle zmáčkne tlačítko zpět. Jsem idiot, která o půl jedné v noci kouká na The big bang theory a říká si oni mají tak fajn život. Jsem idiot, který doufá, že budou lepší zítřky. Bohužel zatím žádné světlo lepších zítřku nevidím.